Květen 2008

Další spřátelený bloček

31. května 2008 v 17:17 Sbénka
Hojky lidi tak mam další spřátelený bloček.Je opravdu super tak se urco jukněte SEM

Obrázky s hello kitty

30. května 2008 v 18:48 Hello Kitty
Prostě hello kitty 3ever.............no jako aby jste se nedivili jako vím že se o píše 4ever ale jednou jsme s kamoskou napsali misto 4 tak jsem napsali 3 a od te doby je proste HELLO KITTY 3EVER

Converse

30. května 2008 v 18:39 Convers
njn conversky upa bozi boticky

New spřátelený bloček

30. května 2008 v 18:24 Sbénka
Ta mám new spřátelený bloček....je to blog mé kámošky tak určo jukněte Tady

Samota

29. května 2008 v 20:11 Normální obrázky
Samota.......tak tenhle pocit zazil asi kazdy.....mate pocit ze stojite uprostred davu ale jste samy nikdo si vas nevsima........a tady je pár obrázku.......myslim ze to uplne vystihuje
¨

Diiiiplomek

10. května 2008 v 20:11 Diplomky
no tak tady mam diplomek za sprateleni od Kačenky Děkujiii moc

Nový spřátelený bloček

10. května 2008 v 18:51 Sbénka
Hoj lidičky takže mám nový spřátelený bloček.Je to bloček mé suprové kamošky.
najdete ho TADY urco se tam juknete protože to bude super bloček

Vzpomínka a rozloučení.....

4. května 2008 v 15:37 Moje kecíky
Tenhle článek je věnovaný nej klukovi na světě……
30.prosince jsem tě viděla poprvé.Byli jsme v termálech v Rakousku. Díval ses na mě svýma velkýma hnědýma očima.Než jsme se tam potkali tak už párkrát jsme si psali přes net…..myslela jsem si že si nějakej machr a ty sis prý o mě myslel že jsem nějaká namyšlená pipina.Dalo by se říct že jsme se skoro nenáviděli.V ten den kdy jsme se ale viděli poprvé jsem si uvědomila,že nejsi tak špatnej jak jsem si myslela.Celý tři hodiny co jsme tam byli jsme si povídali a byli spolu.Domluvili jsme se,že si napíšeme.Z tama jsem odjížděla s dobrým pocitem.Hned jak jsme dojeli domů jsem sedla k chatu a uviděla jsem tam vzkaz od tebe.Na chatu jsme spolu strávili ten den alespoň 4 hodiny.Dali jsme si čísla na mobil a icq. V ten den jsme se o sobě strašně moc dozvěděli a mě připadalo jako bych tě znala celou věčnost. Den o de dne jsme si začínali psát čím dál víc a taky jsme o sobě začínali vědět víc a víc věcí.Byla jsme šťastná když jsem si s tebou mohla psát.7.ledna na tvoje narozeniny jsem ti poslala přání a k tomu obrázek medvídka se srdíčkem.Hned na druhý den 8.lednna jsem měla narozeniny já……..dal jsi mi ten nejhezčí dárek………přijel si za mnou.Takovou dálku jsi jel z Ostravy až do Brna a pak ještě 32 km od Brna. Od toho dne kdy jsme se viděli nebylo dne kdy by jsme si nepsali a pak přišel den,který ze mě udělal nejšťastnější holku na světě.27.ledna jsme spolu začali chodit.Byla jsem prostě úplně nejšťastnější.Byla to strašná dálka,ale přesto jsme se minimálně dvakrát do týdne viděli.Tvoji rodiče se rozváděli a ty si se měl rozhodnout jestli zůstaneš s mamkou v Ostravě a nebo půjdeš za taťkou do Brna. Rozhodl si se pro Brno a my jsme k sobě měli blíž. O prázdninách jsme se viděli alespoň pětkrát do týdne. V září jsme začali chodit do školy,ale přesto jsme se viděli.Moji rodiče s tvým taťkou se začali kamarádit a naše rodiny spolu začali jezdit na dovolenou.Na podzim jsme se začali hádat,ale všechno se dalo do pořádku a my jsme spolu oslavili naše narozeniny i rok co jsme byli spolu.2.února jste k nám s taťkou přijeli.Jeli jste do Vídně a já měla jet s vámi.Hodně jsem přemýšlela jestli mám jet protože jsem měla babičku v nemocnici a v tu dobu to nevypadalo zrovna nejlíp.Přesně si pamatuju větu kterou si mi řekl,,zůstaň tady babička tě potřebuje a mě uvidíš už za dva dny.Bude se mi stýskat´´Byla to tvoje poslední věta co jsi mi kdy řekl………..bohužel.Ani ne 5 hodin po vašem odjezdu mi zazvonil telefon….byl to tvůj taťka.Už po hlase jsme poznala že se něco stalo.Řekl mi že jsme měli autonehodu.Že on má zlomenou nohu a malý otřes mozku,ale že ty jsi to nepřežil.Najednou jsem litovala toho,že jsem s vámi nejela……….najednou jsem se cítila sama……..nevěděla jsem co mám dělat…….jedním slovem byla jsem na dně.Už jsou to tři měsíce,ale já se stále cítím strašně………Včera jsme byli za tvým taťkou.Chtěl něco udělat na počítači.Prý to budu mít rychlejš než on.Musela jsem jít do tvého pokojíku.Otevřela jsem dveře…..nic se tam nezměnilo…….všechno zůstalo na svém místě.až na to že jsi tam nebyl ty L.Chtělo se mi brečet,ale říká se,že nikdo neutře slzy lépe než ten kdo je způsobil i když nechtěně.A mě by je neměl kdo utřít a proto jsem to vydržela.Trávila jsem tam s tebou hodně času…vždycky jsem tam byla šťastná………a včera????Cítila jsem se tam strašně divně………ani nwm jak ten pocit mám popsat.Viděla jsem tvůj oblíbený fotbalový míč………tvoji první tenisovou raketu……..viděla jsem spoustu tvojich věcí.Všechny ty věci mi tě připomínali.Už jenom jak jsem vešla do tvého pokojíku,představovala jsem si jak si tenkrát za tým stolem seděl 4 hodiny a povídal sis se mnou……..začala jsem si vybavovat všechny ty okamžiky co jsme spolu strávili,všechny tvoje úsměvy…….Právě proto jsem do tvého pokojíku nechtěla jít.I přesto jsem sedla ke stolu a zapla počítač.Uviděla jsem tam tapetu kterou jsi tam měl a začala jsem brečet……..byl jsi tam ty…..já a tvůj nejlepší kamarád…………
Vím že si tenhle článek už nikdy nepřečteš,ale…………Jsem ráda za to že jsem tě poznala a že jsem s tebou mohla prožít ten krásnej rok. Děkuju ti za všechno……..nikdy na tebe nezapomenu……….tenhle článek je věnovaný jenom tobě Luky………………………